Klenoty Aurum se staly oficiálním partnerem festivalu Svátky hudby v Praze. Festival s poetickým názvem slaví již 20.let od svého vzniku. Jeho zakladatelem a hlavním protagonistou je všem dobře známý houslový virtuos mistr Václav Hudeček.
Letošní ročník probíhá v úchvatném prostředí odsvěceného kostela sv. Šimona a Judy na Starém městě pražském. Cyklus koncertů je spíše komorního charakteru a probíhá od října do dubna. Budou zde ke slyšení převážně klasické koncertní kousky, ale vždy pečlivě vybrané, aby zapadaly do celkového konceptu/tématu daného koncertu.
Posláním a hlavní vizí projektu je dát příležitost mladým talentovaným hudebníkům, které si pan Hudeček sám pečlivě vybírá. Tito mladí umělci pak mají tu čest vystupovat spolu s významnými českým, ale i světovými jmény.
Zeptali jsme se mistra Hudečka, na základě jakých kritérií si umělce, kteří vystoupí na jeho koncertě, vybírá a na jeho názor na současnou situaci mladí lidé vs. klasická hudba.
Podle čeho si vybíráte mladé talenty? Co vás na člověku zaujme? Je to technika, nebo umělecké provedení/procítění/zahrání skladby?
Pokud se týká talentovaných houslistů, tam mám situaci jednodušší, protože se snažím na koncertech uplatnit převážně nejlepší účastníky mojí luhačovické Akademie. Mám štěstí, že jsou po 15 letech její existence mezi našimi vítězi i takoví mladí virtuózové, kteří už mají za sebou vavříny z velkých mezinárodních soutěží. Dnes ve své generaci patří k tomu nejlepšímu. Jiné hudební obory potom vybíráme podle referencí jejich profesorů, úspěchu na soutěžích nebo z vlastní zkušenosti. Jednou jsme také objevili vynikající pianistku v dokumentárním filmu. Repertoár pro jednotlivé koncerty vybíráme podle okolností a možností každého interpreta individuálně.
Jak si myslíte, že by se dala dnešní mladá generace přivést ke klasické hudbě? Je to podle Vás o výchově nebo spíše o společnosti?
Rozhodně výchovou. Malé děti jsou tak dobře formovatelné. Jaký druh hudby jim předvádíte, takový se stane základem jejich hudebního vzdělání. Pokud se ještě dítko učí hrát na nějaký nástroj, nebo chodí zpívat do sboru, o to více se mu krásná hudba dostane do povědomí. Velkou roli by mohla sehrát televize. Bohužel, soukromé subjekty se o umění (nejen o hudbu) prakticky nezajímají a veřejnoprávní televize, která to má naopak v popisu práce zatím tuto funkci neplní.
Touhle otázkou si nejsem jistá, ale je to takové odlehčeníJ
Kolik hodin denně cvičíte a jaký máte vztah se sousedy? Osobně by mi přišlo skvělé, kdybyste byl můj soused!:-)
Čas trávený s hudbou se různí, podle okolností, zdali mám koncert, zkoušku, nebo obojí a nebo takzvaně „volný den“. Housle mám v rukách minimálně 4-5 hodin každý den. Nicméně i práce týkající se vyřizování pošty a například odpovídání na Vaše otázky souvisí s touto mojí profesí taktéž. Nakonec i za volantem jsem většinou cestou na koncert. Se sousedy máme skvělé vztahy. V pražském bytě používám speciální dusítko, abych nerušil a na venkově, kde trávíme nejvíc volného času si vyhrávám, „až se hory zelenají“. Nedělejte si ale iluze, že poslouchat cvičícího virtuóza je nějaká slast. Obdivuji hlavně moji ženu, která mně poslouchá a to jak s dusítkem, tak bez dusítka a to někdy v hotelovém pokoji. Já bych to sám asi nevydržel .